Nížiny – Česká republika

14. prosince 2008 v 11:29
Nížiny - Česká republika Nížiny: Slezské nížiny a Moravské úvaly Slezská nížina - území v jižním Polsku a v české části Slezska - součást Středopolské nížiny - do ČR zasahuje jen jižními výběžky (Opavská pahorkatina) - Rovinný až pahorkatinný povrch přemodelovaný pevninským ledovcem
Moravská brána - tektonická sníženina na severovýchodní Moravě a ve Slezsku, součást Vněkarpatské sníženiny - délka 65 km, šířka 4 - 9 km - původně příkopová propadlina, odděluje Českou vysočinu na západě a Karpaty na východě - Moravskou bránou prochází rozvodnice mezi Odrou a Dunajem - tvořena plochou pahorkatinou s rozsáhlými sprašovými pokryvy Ostravská pánev - území na severní Moravě, ve Slezsku a v Polsku, součást Severních vněkarpatských sníženin - sloje černého uhlí - čtvrtohorní usazeniny jsou rozčleněné údolími řek Odry, Olše a Ostravice - rozsáhlé antropogenní tvary reliéfu vyvolané těžbou uhlí (haldy, výsypky, poklesy terénu způsobené poddolováním) - prostředí devastováno těžbou a návaznou průmyslovou výrobou Vyškovská brána - území na jižní Moravě - součást Západních Vněkarpatských sníženin
- protáhlá, mírně zvlněná sníženina mezi Drahanskou vrchovinou a Litenčickou pahorkatinou, spojuje Hornomoravský a Dyjskosvratecký úval - dno vyplněno třetihorními jíly a písky a čtvrtohorními sprašemi - intenzívní zemědělství - Vyškovskou bránou procházejí významné dopravní trasy Hornomoravský úval - nížinné území na střední Moravě - osou je řeka Morava - vývoj začal v miocénu tektonickými poklesy - později vyplněn neogenními a kvartérními sedimenty - dělí se na tři části: Zábřežská sníženina na severu, střední část s širokou údolní nivou Moravy, na jihu je Hornomoravský úval ukončen Napajedelskou bránou - v Hornomoravském úvalu leží Olomouc Dolnomoravský úval - tektonická sníženina v Jihomoravské pánvi, severní výběžek Vídeňské pánve - tektonické poklesy podél zlomů (u Topolné, Uherského Hradiště aj.) pokračovaly až do kvartéru a propojily Dolnomoravský úval, Napajedelskou bránu s Hornomoravským úvalem a Věstonickou bránu s Dyjskosvrateckým úvalem - osu tvoří řeky Morava a Dyje s širokými meandry - mezi Bzencem a Hodonínem jsou váté písky s přesypy až 13 m vysokými; zpevněné borovým lesem Dyjsko-svratecký úval - součást karpatské čelní prohlubně - strukturně pokleslé při nasouvání Karpat na Český masív - osou jsou řeky Dyje a Svratka - má obloukovitý průběh od Znojma k Brnu - od údolních niv přes říční terasy až k pahorkatinám na úpatí Českého masívu a Karpat Polabí - nejrozsáhlejší nížinné území v Čechách podél Labe (přibližně mezi Jaroměří a Lovosicemi) - mírně zvlněné, 150 - 300 m n. m. - hustě osídlená oblast s intenzívním zemědělstvím a významnými průmyslovými středisky (Hradec Králové, Pardubice, Kolín, Neratovice, Lovosice aj.) - Polabí osídleno již v pravěku jako jedna z prvních oblastí Čech Jihočeské pánve - území na jihu Čech - součást Česko-moravské subprovincie - plochý, místy mírně zvlněný povrch převážně z třetihorních jezerních sedimentů - tvoří je Českobudějovická pánev a Třeboňská pánev, oddělené Lišovským prahem - rybniční soustavy ze středověku - místy rašeliniště Českobudějovická pánev - plochá tektonická sníženina (380 - 420 m n. m.) v jižních Čechách - pokryv křídových a třetihorních sedimentů - od středověku budována síť rybníků - malé hnědouhelné a lignitové pánve Třeboňská pánev - území v jižních Čechách a v Rakousku - nejvyšší Baba, 587 m n. m. - plochý až pahorkatinný reliéf (400 - 500 m n. m.) je na západě oddělen Lišovským prahem od Českobudějovické pánve - četné rybníky a rašeliniště, mezi Lužnicí a Nežárkou písečné přesypy - v Třeboňské pánvi probíhala po staletí vůči krajině šetrná hospodářská činnost (výstavba rybníků a kanálů)
 


Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.